Stanislav II. August Poniatowski | |
---|---|
Rodné jméno | Stanisław Antoni Poniatowski |
Narození | 17. ledna 1732 Voŭčyn |
Úmrtí | 12. února 1798 (ve věku 66 let) Petrohrad |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Kostel svaté Kateřiny (1798–1938) Kostel Nejsvětější Trojice (1938–1988) Bazilika svatého Jana Křtitele (od 1995) |
Bydliště | Petrohrad |
Povolání | diplomat a voják |
Ocenění | Řád bílé orlice (1756) Řád sv. Ondřeje (1764) Řád černé orlice (1764) královský společník Královské společnosti (1766) rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského (1797) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Partner(ka) | Magdalena Agnieszka Sapiehová Elżbieta Szydłowská Kateřina II. Veliká |
Děti | Michal Grabowski Izabela Grabowská Stanisław Grabowski[1] Anna Petrovna Ruská Michał Cichocki Kazimierz Grabowski … více na Wikidatech |
Rodiče | Stanislav Poniatowski a Konstancja Czartoryska |
Rod | Poniatowští |
Příbuzní | Kazimír Poniatowski, František Poniatowski, Ondřej Poniatowský, Michal Jiří Poniatovský, Izabella Poniatowská, Ludovika Marie Poniatowská a Alexandr Poniatowski (sourozenci) Josef Antonín Poniatowský (synovec) |
Funkce | velký litevský stolník (1755–1764) polský král (1764–1795) poslanec Sejmu Polsko-litevské unie přemyšlský starosta |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stanisław August Poniatowski, jako král Stanislav II. (17. ledna 1732 Wołczyn – 12. února 1798 Petrohrad, Rusko), byl polský král v letech 1764–1795.
Narodil se do zámožné rodiny. Byl synem hraběte Stanislava Poniatowského a Konstancje Czartoryské.[2] Do roku 1764 působil jako diplomat. V roce 1764 se souhlasem ruské imperátorky Kateřiny II. Veliké byl pomocí polského sněmu zvolen králem Polska.[3][4][5] Jeho předchůdcem byl velkokníže litevský a saský kurfiřt August III. Polský. Rozhodující krizí Stanisławovy vlády byla barská konfederace, která vedla k prvnímu rozdělení Polska[6], ke kterému došlo v roce 1772.
Za svůj život měl celkem 3 děti (2 syny a 1 dceru).
Zemřel 12. února v roce 1798. Příčinou smrti byla mrtvice. Jeho tělo bylo pohřbeno v kostele v Petrohradě. Od roku 1990 se jeho ostatky nachází v katedrále ve Varšavě.
Jedná se o jednu z nejkontroverznějších postav polské historie.[2]